Po měsíční pauze jsem se dostal konečně k vodě. Jako letos po několikáté, i tentokrát jde o celovíkendovou výpravu. Volbu revíru za mě vyřešil kolega, který mě požádal, zda s ním nepojedu na solidně rozjetej flek. No proč ne. Ačkoli noční teploty již směřují pod mnou stanovenou hranici hotelového typu, balím vše potřebné a v pátek ráno vyrážím směr přehrada.
Na místě na nás čeká připravená loď. Po nalodění všeho potřebného vyrážíme asi na kilometr vzdálené místo. Nádherně čistá voda a podzimní scenérie do nás vnáší klid a pohodu. Na kochání a odpočinek bude dostatek času. Palpost ukrytý v listnáčích je volný. Vynášíme hromadu báglů a jako první stavíme stojany, sestavujeme pruty a nabíjíme ostré. Sniper je jasnou volbou a doufám, že nezklame. Kolega volí otestované boilie CC MOORE Odyssey XXX. Na jednom prutě používám hrubší sestavu a to s háčkem ASHIMA č.4 a na druhý jde KORDA velikosti 10. Velký rozdíl, ale záběry ukáží co bude na zdejší šupináče platit. Před námi sestupuje břeh do patnácti metrů, na němž jsou pařezy a pak prudce padá do dvacetimetrové hloubky. Děsivé, avšak ověřené J. Je jasno a sluníčko prohřívá mělčinu v níž se ještě občas mihne rybka. Noc bude krutá. Montáže prosviští vzduchem, hlt pivka a jde se chystat provizorní obydlí. Po očku oba sledujeme pruty. Vše je jak má a zbývá prostřít stůl plný dobrot pro naše mazlíky. Mícháme pelety různých velikostí a druhů s boiliem . Většina produktů pochází z dílny firmy Best Baits, které mě již několikrát nenechali na holičkách. Odpoledne uteče jak voda v potoce a rychle se stmívá. Aktivita ryb na hladině stoupá a teplota vzduchu klesá. Snad jsem nic nepodcenil a postupně vrstvím, jak cibule. Jemně se zachvěje špice a já vystřelím k prutu. Pojď, pojď. Svingr se ani nehne. Do desíti se už žádná akce neodehraje a my míříme srovnat kosti.
Noc v masivním spacáku přežívám bez újmy na zdraví a plný sil vyrážím s úderem šesté do boje. Ryby jsou na hladině jak v létě. Nechápu, co tam hledají v mrazu a nad dvaceti metrovou hloubkou. Co je, ale potěšující, že se drží neustále nad naším krmným místem. Alláh akdar“ křepčí Ali ještě rozespalým hlasem na celou přehradu. Co bude dál? Mlha se začíná rozestupovat a rozednívá se. S prvním zákrmem začínají chodit nesmělé záběry. Zprvu nereagujeme a postupně zjišťujeme, že není nač čekat a s větším zaškubnutím ji musí mít. Záseky sedí. Sniper kaprům chutná a CC moore zůstává bez povšimnutí. Jeho čas přijde s větší rybou. Přestože jsou kapři v super kondici a bojují co můžou, velikostně naše touhy nenaplňují. Většina ryb je kolem 3-4kg. Solidně reagují na nástrahy s PVA naplněným peletami pod malým i velkým háčkem, z krmného místa či mimo něj. Kolem poledne však aktivita opadá. Přemýšlím co dál a prohlašuji, že nebýt línej, hodím tam red halibutku 12mm nadlehčenou umělou kukuřicí a určitě by to jezdilo. Aleš se vyzývavě pousměje a to je pro mne impulz. Letí to tam. Na jeden prut s 10 háčkem tato sestava a na hrubší montáži přezbrojuji na dvě 20mm kuličky SNIPERA. Záběry na peletu jsou otázkou okamžiku, až jsem překvapen. Mile překvapen. Celé odpoledne to jezdí jak na soukromáku. Den utekl a už se zase stmívá. Co budeme dělat se signalizací, zní otázka. Celej den se skoro nerozezněl hlásič a my reagovali na pohyb špice. Mám nápad, který ihned realizujeme. Baterku instalujeme zboku na strom, tak aby osvětlila všechny čtyři špice. Super, funguje to. Rybky koušou, ale čas konce doby lovu se nekompromisně blíží. Je za pět deset a já zasekávám. Opět jde o dorostence, ale zdolávání je i přesto vzrušující. Kapra mám už pár metrů před sebou a za mnou o sobě dává vědět druhej prut. Aleš zahazuje podběrák a seká. Jde o stejnou sortu. Kapr bohužel zajel do pařezů a uvolnil se. Druhému dávám svobodu a jde se spokojeně spát.
Ráno je podstatně teplejší než předešlé a aktivita na hladině není již taková. No snad půjdou. Na nástrahách a montážích nic neměníme. Zbývá nám posledních pár hodin lovu. S rozedněním opět přicházejí záběry ryb již standartní velikosti. Chytáme dokonce i několik dablů. Čas je nekompromisní a my pomale balíme a vyrážíme k autu. Cestou lodí diskutujeme o tom, co jsme mohli udělat líp, jak selektovat efektivněji velkou rybu, ale i tak jsme oba spokojeni. Sice jsme spousty záběrů pozbyli , ale na břeh se podívalo něco kolem dvaceti kaprů mezi 3-6kg. Výprava super, tak teď jen nanosit bagáž do auta a domů. Přirážíme ke břehu a Aleš jde pro auto. Už z dálky slyším jeho klení a je mi jasné, že něco není v pořádku. Po bližším okouknutí auta je mi vše jasné. Obě přední kola jsou prázdná. Nevadí, máme kompresorek. Ale to by si dotyčný nesměl dát tu práci a propíchat obě pneumatiky. Super. Takže naše výprava se prodlouží o nějakou hodinku a Alešovi prodraží. Naštěstí nám kamarád Mirek přiváží náhradní „obuv“ a my můžeme ukončit naši výpravu.
S přáním, ať nenarazíte na primitivní ………, Petrův zdar mishak