Když jdou, tak proč sedět doma

Když jdou, tak proč sedět doma

Včera jsem se rozmlsal, tak jsem musel dneska vyrazit znovu. Tentokrát jsem si s sebou vzal posilu - bráchy Oldy. Přes hodinu jsme seděli na vodě a ryba nepřišla. "Změna místa, ryba jistá." Hned na první nához se zadařilo - přišel candát. Tenhle ale neměl takovou délku, jaká by se mi líbila - měřil pouhých 40 cm. Radost jsme ale měli. Další hodinu jsme zase neměli záběr, tak jsme zkusili změnit místo. Řekl jsem, že to už je naposled, že zkusím pár náhozů a pojedeme domů. Ty ryby mě asi opravdu slyší! Po chvíli se prut začal ohýbat směrem k hladině, ale nic - ryba mi spadla. Teď to přece nevzdávám. Za 5 minut na to jsem byl úspěšnější. Na loďce jsem se mohl vyfotit s candátem o délce 52 cm. Hned jsme byli veselejší. Dnešní úkol už byl splněný. Posledních pár náhozů a z vody pryč. Promrzlí jsme byli tedy pořádně. Ale vyplatilo se. Dnešní výpravu jsem završil třetím candátem - 57 cm. No není to nádhera? A teď domů na grog.

 

Vranov mě opět nezklamal. Pro letošní rok jsem asi skončil, ale v roce 2011 mě tady uvidí znovu. Trpělivost totiž přináší ovoce - tedy ryby.
                                                                                                             S pozdravem Hary